Mléčná dráha nad Glacier Point

Yosemite má nejtemnější oblohu, jakou většina amerických návštěvníků kdy viděla. Polly to slyšela od Tomase. Chtěla to vidět na vlastní oči.

Odpoledne čekala na Glacier Point, vyhlídce 970 metrů nad údolím. Malý dav se tam shromáždil kvůli západu slunce. Polly seděla na zábradlí.

Slunce zapadlo za hřeben Sierry. Half Dome, naproti údolí, zachytil poslední červené světlo na své tváři a držel ho dvacet sekund. Pak červená zmizela. Dav tiše zatleskal.

Parkový astronom v hnědé vestě postavil malý dalekohled. Mluvil, zatímco obloha tmavla. Vysvětlil, že většina amerických měst ztratila Mléčnou dráhu kvůli pouličním lampám. Ale v Yosemite, za jasné noci, můžete stále vidět to, co lidé zde viděli po tisíce let.

První hvězdy se objevily jedna po druhé. Za úplné tmy byla Mléčná dráha pás bledého světla táhnoucí se přes oblohu. Byla přerušována tmavými skvrnami, kde prachové mraky blokovaly hvězdy za nimi. Největší tmavá skvrna se nazývala Velká trhlina. Polly ji viděla jasně.

Astronom nasměroval dalekohled na malou skvrnu poblíž Střelce. "Toto je střed naší galaxie," řekl. "Supermasivní černá díra v jeho srdci je vzdálená dvacet šest tisíc světelných let."

Jeden návštěvník se podíval do okuláru a pak ustoupil. Astronom naklonil dalekohled, aby Polly také mohla nahlédnout. Skrz okulár viděla hustý shluk hvězd a prachu.